U babičky, tak to vždycky bývalo místo mých dětských snů, šilených nápadů, objevů, řádění na seně ve velké stodole, prostě tohle místo je to nej, je pravda, že už to není aktuální, ale vzpomínka zahřeje... tady to bylo dědovo oblíbené místo u tří kaštanů. Je vtipné, že dřív mi ten kříž připadal strašně velký, teď jsem žasla, jak je malý... ;) No jo asi se měním, už to taky nemá tu kouzelnou atmosféru a taky to není v tom poli od dědiny tak daleko, jak mi to vždycky připadávalo, když jsme chodili pěšky, je to jen kousínek ...
Žádné komentáře:
Okomentovat