Sedím za okénkem své mysli a bedlivě pozoruji míjející dny, ty cizince, kteří nemají žádný důvod, proč by se u mě zastavili. {Paul Murray}

pátek 7. května 2010

Daleko, předaleko tak někam jet a nevracet se zpět...., aby to bylo hned..., kdy okolo cítím jen chlad a led....,  špatně mi je, můj xicht zbled..., ...jó život není sladký, ani med...

sobota 24. dubna 2010


V životě je vše provázané, vše se točí v kruhu. Vše, co se stane, má svůj důvod, který bude dřív nebo později v nějaké souvislosti odhalen, když náhodou někdy ne, má se člověk alespoň čemu divit a říkat si, jaké ho to potkávají podivné náhody. Těžko říci, jestli je to zákonitost, nebo si zrovna dělá osud z člověka jenom srandu. Z letmé myšlenky, bláznivého nápadu, snu se stává realita. Z hmatatelné skutečnosti je najednou přelud. S plány se počítát nedá, protože ty se každou minutu mění a lidi taky... Nikdy neříkej nikdy... Walk the line...y....

sobota 17. dubna 2010

byMyGrandma

U babičky, tak to vždycky bývalo místo mých dětských snů, šilených nápadů, objevů, řádění na seně ve velké stodole, prostě tohle místo je to nej, je pravda, že už to není aktuální, ale vzpomínka zahřeje... tady to bylo dědovo oblíbené místo u tří kaštanů. Je vtipné, že dřív mi ten kříž připadal strašně velký, teď jsem žasla, jak je malý... ;) No jo asi se měním, už to taky nemá tu kouzelnou atmosféru a taky to není v tom poli od dědiny tak daleko, jak mi to vždycky připadávalo, když jsme chodili pěšky, je to jen kousínek ...